Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Elektronický RLC měřič
Dvořák, Radim ; Hanák, Pavel (oponent) ; Lattenberg, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem metod měření pasivních součástek R, L, C užívaných v elektronických obvodech. Práce obsahuje postup výběr metod následný návrh elektronického autonomního RLC měřiče za použití čipů ATMEL, napájeného z akumulátoru, který je schopen měřit primární vlastnosti těchto prvků.
Energetické problémy indukčních elektrotepelných zařízení
Milka, Jiří ; Paar, Martin (oponent) ; Lázničková, Ilona (vedoucí práce)
Indukční ohřev se nejvíce používá v metalurgii pro tavení kovových materiálů. Princip indukčního ohřevu vychází z elektromagnetické indukce, jež vyvolá ve vodivém materiálu vířivé proudy ohřívající vsázku. První část bakalářské práce se věnuje principu indukčního ohřevu. Dále jsou pak uvedeny možnosti aplikace indukčního ohřevu v elektrotepelných zařízeních. Protože je práce zaměřena na energetické problémy vyskytující se při připojení k elektrické síti, tak je v druhé části teoreticky a na příkladech vysvětlena kompenzace a symetrizace indukčních elektrotepelných zařízení.
Návrh regulovatelného ohřevu spřádací hlavy a dohřevu vláken s řízeným prouděním vzduchu pro zařízení k odstředivému spřádání nanovláken
Janošík, Lukáš ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Čech, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o návrhu a realizaci výhřevu spřádací hlavy pro výrobu letících vláken. Obsahem úvodní části je porovnání problematiky ohřevu spřádací hlavy pomocí sálavého tepla a pomocí elektromagnetické indukce. V části práce je rozebrán návrh a samotná realizace zvoleného indukčního ohřevu spřádací hlavy spolu s jeho dílčími periferiemi. Práce pokračuje návrhem řízeného proudění vzduchu komorou a návrhem dohřevu vláken. V následující části práce jsou prováděny testy funkčnosti a dílčí měření na zařízení. Výsledky měření jsou v závěru vyhodnoceny a porovnány.
Indukovatelné promotory a jejich využití pro buněčné manipulace kvasinek
Přibáňová, Gabriela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Pro některé buněčné manipulace se dnes využívají promotory, které mohou být indukovány chemickými, nebo určitými fyzikálními faktory. Největší důraz je v této práci kladen na promotory indukovatelné světlem. Jsou dva přístupy, které nám umožňují aktivaci promotoru působením světla. První z nich využívá tzv. "caged molecules", chemických induktorů, jejichž regulační aktivita je "maskovaná" fotolabilní chránící skupinou. Druhý přístup zahrnuje optogenetické systémy, které mohou v buňkách regulovat transkripci. Tyto systémy jsou kódovány v DNA organismu, který tento systém nese, a jako jediný vnější regulační stimul potřebují světlo. Základní součástí optogenetických aparátů jsou fotoreceptory, které pro svou funkci potřebují kofaktor - chromofor. Fotoreceptory se řadí do několika funkčních skupin podle typu chromoforu a způsobu jejich fotoaktivace. Tato práce dává přehled o optogenetických systémech, využitých pro regulaci transkripce z hlediska využitého fotoreceptoru a mechanismu indukce. Stejně tak se zabývá využitím "caged molecules" pro regulaci transkripce. Dále jsou zde jmenovány případy využití těchto systémů v kvasinkách, modelového organismu využívaného ve vědě a pro biotechnologické účely. Na závěr diskutuji určitá omezení, které promotory indukovatelné světlem v některých případech...
Návrh regulovatelného ohřevu spřádací hlavy a dohřevu vláken s řízeným prouděním vzduchu pro zařízení k odstředivému spřádání nanovláken
Janošík, Lukáš ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Čech, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o návrhu a realizaci výhřevu spřádací hlavy pro výrobu letících vláken. Obsahem úvodní části je porovnání problematiky ohřevu spřádací hlavy pomocí sálavého tepla a pomocí elektromagnetické indukce. V části práce je rozebrán návrh a samotná realizace zvoleného indukčního ohřevu spřádací hlavy spolu s jeho dílčími periferiemi. Práce pokračuje návrhem řízeného proudění vzduchu komorou a návrhem dohřevu vláken. V následující části práce jsou prováděny testy funkčnosti a dílčí měření na zařízení. Výsledky měření jsou v závěru vyhodnoceny a porovnány.
Elektronický RLC měřič
Dvořák, Radim ; Hanák, Pavel (oponent) ; Lattenberg, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem metod měření pasivních součástek R, L, C užívaných v elektronických obvodech. Práce obsahuje postup výběr metod následný návrh elektronického autonomního RLC měřiče za použití čipů ATMEL, napájeného z akumulátoru, který je schopen měřit primární vlastnosti těchto prvků.
Indukovatelné promotory a jejich využití pro buněčné manipulace kvasinek
Přibáňová, Gabriela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Pro některé buněčné manipulace se dnes využívají promotory, které mohou být indukovány chemickými, nebo určitými fyzikálními faktory. Největší důraz je v této práci kladen na promotory indukovatelné světlem. Jsou dva přístupy, které nám umožňují aktivaci promotoru působením světla. První z nich využívá tzv. "caged molecules", chemických induktorů, jejichž regulační aktivita je "maskovaná" fotolabilní chránící skupinou. Druhý přístup zahrnuje optogenetické systémy, které mohou v buňkách regulovat transkripci. Tyto systémy jsou kódovány v DNA organismu, který tento systém nese, a jako jediný vnější regulační stimul potřebují světlo. Základní součástí optogenetických aparátů jsou fotoreceptory, které pro svou funkci potřebují kofaktor - chromofor. Fotoreceptory se řadí do několika funkčních skupin podle typu chromoforu a způsobu jejich fotoaktivace. Tato práce dává přehled o optogenetických systémech, využitých pro regulaci transkripce z hlediska využitého fotoreceptoru a mechanismu indukce. Stejně tak se zabývá využitím "caged molecules" pro regulaci transkripce. Dále jsou zde jmenovány případy využití těchto systémů v kvasinkách, modelového organismu využívaného ve vědě a pro biotechnologické účely. Na závěr diskutuji určitá omezení, které promotory indukovatelné světlem v některých případech...
Energetické problémy indukčních elektrotepelných zařízení
Milka, Jiří ; Paar, Martin (oponent) ; Lázničková, Ilona (vedoucí práce)
Indukční ohřev se nejvíce používá v metalurgii pro tavení kovových materiálů. Princip indukčního ohřevu vychází z elektromagnetické indukce, jež vyvolá ve vodivém materiálu vířivé proudy ohřívající vsázku. První část bakalářské práce se věnuje principu indukčního ohřevu. Dále jsou pak uvedeny možnosti aplikace indukčního ohřevu v elektrotepelných zařízeních. Protože je práce zaměřena na energetické problémy vyskytující se při připojení k elektrické síti, tak je v druhé části teoreticky a na příkladech vysvětlena kompenzace a symetrizace indukčních elektrotepelných zařízení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.